Způsobí podpisové bonusy příští výluku?

9. srpna 15:45

Šimon Rogner

Na první pohled možná zdánlivě nevýznamná položka, ve finále však často rozhodující síla. I tak se dají popsat bonusy za podpis smlouvy, které se v NHL v posledních letech vyskytují čím dál tím častěji. Jenže zatímco bohaté kluby jako Toronto či Chicago si mohou dovolit většinu hráčova platu vyplatit v jeden den, jejich chudší konkurenti v podobě Ottawy či Caroliny na takový luxus nemají. Právě proto se očekává, že až se bude vyjednávat příští kolektivní smlouva, tak se aktéři k tomuto tématu dostanou. A krátká diskuze to pravděpodobně nebude.

John Tavares bude v příští sezóně dostávat za hru na ledě stejně peněz jako Matt Cullen. Že to není pravda?

Ale kdepak, oficiálně mají oba borci stejný základ platu – 650 tisíc dolarů. Cullenova výplata v Pittsburghu však tímto číslem končí, Tavaresova naopak začíná. Nová posila Maple Leafs ale většinu už inkasovala, v podobě podpisového bonusu mu totiž 1. července přistála částka ve výši 15,25 miliónů dolarů.

I to mělo být jedním z důvodů, proč se Tavares rozhodl odejít právě do Toronta. Celkově dostane 71 z 77 miliónů – jinými slovy 92 % celkové hodnoty kontraktu – jako podpisové bonusy. Pokud navíc zůstane rezidentem v USA, ušetří na daních (údajně až 12 miliónů) a v podstatě zabrání tomu, aby ho tým vykoupil. Ne že by to hrozilo, ale jistota je jistota.

Podpisové bonusy dávají hráčům do rukou velikou zbraň. Kromě menších daní a částečné ochrany proti vykoupení mají hráči jistotu peněz v jeden den i v případě výluky, která jim sebere základní plat, nikoliv však bonusy.

Budou bonusy jablkem sváru?

Výluka zde není zmíněná jen tak náhodou. Už 1. září 2019 mají vlastníci klubu i hráčská asociace možnost odstoupit od současné kolektivní smlouvy, a právě podpisové bonusy jsou jedním z problémů, které určitě budou rozebírány. Můžou dokonce přesvědčit vlastníky, aby se rozhodli využít opci a odstoupit, ačkoliv tento krok se tak či onak očekává od hráčů.

Podle novináře kanadské televizní stanice TSN Travise Yosta si tento možný svár uvědomila i NHL a měla informovat týmy, aby podpisové bonusy příliš nerozdávaly. Jak je vidět na příkladu Tavarese nebo například Toma Wilsona (16 z 31 miliónů v bonusech), kluby příliš nenaslouchají.

Nelze se jim však příliš divit, pokud jim bonusy pomáhají ve vyjednáváních a vábení posil, využívat je budou. Lize se to ale nelíbí, vytváří to totiž nerovnost mezi bohatými a chudými kluby a ve své podstatě kazí celou ideu platového stropu.

Travis Yost spočítal, že v letech 2015 až 2017 utratil průměrný tým v podpisových bonusech 8,4 miliónů, mezi roky 2017 a 2019 to ale bude 13,8 miliónů, o 63 % více.

Takové Toronto na nich utratí 42 miliónů, jejich divizní rival z Ottawy však pouze čtyři milióny. Washington vyplatí hráčům v bonusech 39 miliónů, jejich rivalové z Caroliny a Columbusu 500 tisíc. Není náhoda, že Senators, Hurricanes a Blue Jackets nepatří mezi bohaté organizace.

Co se ale vlastníkům a NHL líbí ještě méně, je moc, kterou díky bonusům hráči získávají. Liga by už nyní chtěla omezit maximální délku hráčských kontraktů a dá se předpokládat, že bude chtít omezit i podpisové bonusy.

Bude zajímavé sledovat, jak se všechny zúčastněné strany s novým trendem vypořádají. A možná se kvůli nim znovu zastaví kolotoč nejlepší hokejové ligy.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.