Videohra NHL od EA Sports slaví čtvrt století, vyrostli na ní Matthews, Bergeron i další

29. října 12:00

Jiří Lacina

Dneska už může působit trochu komicky, ale tehdy to byla bomba. Ne snad pro grafické zpracování, které odpovídalo možnostem doby, ale pro hratelnost a pro fakt, že jste si poprvé mohli zahrát hokej se skutečnými hráči. Firma Electronic Arts, respektive její divize EA Sports, dokázala jako první v historii získat od NHL a NHLPA licenci k použití opravdových klubů a jmen.

Bylo daleko zábavnější střílet góly s Pavlem Burem nebo Jaromírem Jágrem, prohánět po ledě reálné borce místo bezejmenných tváří. Pochopitelně jste poznali rozdíly ve výkonnosti. Ruská raketa po ledě svištěla; krajan Alexandr Mogilnyj, který měl tehdy v Buffalu za sebou 76gólovou sezónu, byl rovněž střelec par excellance. S takovými byla radost hrát.

Pouze devět hokejistů mělo hodnocení přes 90. Steve Yzerman 95, Alex Mogilny 96, brankář Chicaga Ed Belfour 98, Ray Bourque 99, jediný dostal nejvyšší možné hodnocení 100. Sotva kdo asi protestoval proti faktu, že nejlepším hráčem zvolili programátoři kapitána Pittsburghu Maria Lemieuxe. Ostatně v roce 1993 zrovna obdržel svojí druhou Hart Trophy.

Hra vznikla krátce po sezóně 1992-93, jejíž statistiky v ní byly rozpracovány. Na vrcholu byl tehdy také Jeremy Roenick, jenž přiznává, že mu přinesla hodně popularity. Bylo tak snadné posílat s ním puky do sítě… Účastník olympijských her, autor 513 branek v NHL, naráží celý život na lidi, kteří ho s videohrou konfrontují. „Je to věc číslo jedna, o které se se mnou lidi chtějí bavit, kamkoli přijdu,“ přiznává dnešní televizní analytik.

Vyrostla na ní celá řada bývalých i současných hráčů NHL. „S kámošema jsme to hráli,“ přikyvuje Auston Matthews, narozený až tři roky po vzniku kultovního dílka EA Sports. „Existuje spousta jiných her, třeba bojovky, jen na tomhle systému jsem jich měl tisíce. NHL 94 jsem si ale oblíbil, protože byla fakt jednoduchá a mně se v ní dařilo. Hodně jsem vyhrával.“

Hratelnost a spousta inovací

Hra měla oproti 3D následovnicím vpravdě jednoduchou grafiku i ovládání. Přihrávka, střela, obranný forčekink. Nic složitého. Revoluční byla skutečná jména a loga klubů, už žádný „Long Island“ jako u starších hokejových kousků. Teď jste ovládali skutečné Islanders! V přerušené hře kvílely varhany, použité skladby nahrál Dieter Ruhle, tehdejší varhanista Los Angeles Kings a baseballových Dodgers.

Převratné byly i další detaily. Například čepice na ledě po vstřelení hattricku. Nebo vysypané plexisklo po zvlášť tvrdé ráně pukem. Testeři si řekli o řadu inovací. „Třeba chtěli, že když bodyčekujete hráče na soupeřovu střídačku, bude mu chvíli trvat, než se odtud dostane, protože protivník nebude spěchat s pomocí cizímu hráči zpátky na led,“ odhaluje programátor.

Asi největší změnou v ovládání bylo přidání střely „bez přípravy“. Stačilo nahrát a stisknout střelbu dřív, než se puk k druhému hráči dostal. Základem však byla vysoká hratelnost. „Pane bože, hráli jsme ji s bráchou vždycky po škole nebo o víkendech. Máma nám to často vypnula a schovala,“ vzpomíná dnešní třiatřicátník Bostonu Patrice Bergeron.

„Všechno na ní bylo skvělé. Měli jste tam určité akce, o kterých jste věděli, že budou fungovat,“ vzpomíná veterán třinácti sezón v NHL Dominic Moore. „Bylo tam pár opravdu fenomenálních hráčů, Pittsburgh byl v té době silný. Já měl tehdy asi čtrnáct roků, což je nejlepší věk na video hry.“

Hrát s Pittsburghem byla skutečná radost. Autor tohoto textu si dobře vybavuje ty nekonečné hodiny, tu hromadu virtuálních sezón, strávených ovládáním hvězdného celku, jenž po dvou Stanley Cupech sice v roce 1993 potřetí neuspěl, ale v základní části této sezóny neměl konkurenci. Tomu pochopitelně odpovídalo hodnocení kvality hráčů ve hře, vycházející z tohoto ročníku.

Také Keith Yandle přiznává, že hrál hlavně za Tučňáky. „Penguins tehdy byli hodně dobří. Mario Lemieux, Kevin Stevens, Jaromír Jágr, Ulf Samuelsson, Larry Murphy… Seděl jsem u toho a říkal si: ‚Páni, to snad ani nemůže být lepší‘,“ vzpomíná současný obránce Floridy.

Nehynoucí sláva

Ani čtvrtstoletí po uvedení na trh komunita fanoušků legendární videohry neslábne. Může za to také speciální stránka nhl94.com, fungující od roku 2003. Obsahuje fotky, videa, nápisy na mantinely a hromadu dalších zajímavostí. Své možná udělal i koutek v Hokejové síni slávy, kam poklad EA Sports protlačil jeden z organizátorů každoročních mezinárodních klání.

Když byl Arda Ocal nedávno v torontské Síni slávy a prošel sekci her a hraček, shledal velkou chybou, že zde NHL 94 není prezentována. S ručně sepsaným seznamem „deseti důvodů, proč by neměla v Hockey Hall of Fame chybět“, ji tam poslal. A uspěl. „Tahle ikonická hra do Síně slávy patří,“ říká rozhodně sedmatřicetiletý nadšenec.

O jejím postavení svědčí rovněž fakt, že byla v květnu 2014 vyhlášena ESPN druhou nejlepší sportovní videohrou všech dob. (První skončil Tecmo Super Bowl.) Mimochodem, další mezinárodní turnaj v NHL 94 plánuje pan Ocal na příští rok do New Yorku.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.