TOP 5 kandidátů do Síně slávy

22. listopadu 2014, 14:00

Tomáš Zatloukal

Sotva dozněla poslední slova slavnostních proslovů Dominika Haška, Mikea Modana či Petera Forsberga, začíná se za oceánem překotně hovořit se o tom, komu Síň slávy otevře své brány napřesrok. Z bouřlivých diskuzí mezi fanoušky, novináři i experty vzešel početný seznam vhodných adeptů, já jsem se zaměřil na čistě hráčskou otázku a vybral jsem pro vás pět nejčastěji skloňovaných jmen. Počítejte s tím, že alespoň tři z vybraných hokejistů se příští rok do Hockey Hall of Fame skutečně dostanou.

5, Mark Recchi

Metu 1500 kanadských bodů překonalo v dějinách NHL jen pár borců, přesně řečeno třináct. Všichni do jednoho patří mezi skutečné mistry ledového sportu, a až na dva (Jaromíra Jágra a právě Recchiho) najdeme každého z nich v HHOF.  Recchi, mistr světa z roku 1997, možná zůstává v paměti především mladších čtenářů vrytý jako sympatický stařík, který před třemi lety přispěl k zisku Stanley Cupu pro Boston. Nicméně všestranný válečník kdysi platil za zářivé ofenzivní eso, třikrát pokořil stovku a několikrát magickou hranici atakoval. Mimochodem, na stříbrném poháru je jeho jméno celkem třikrát, slavil ještě jako zelenáč s Pittsburghem, v roce 2006 se pak Recchiho příchod vyplatil Carolině. 

4, Eric Lindros

Asi nejkontroverznější postava v našem žebříčku. Vůdce jednoho z obávaných útoků devadesátých let, slavné Legie zkázy, vydržel na absolutní vrcholu poměrně krátce, opravdu přísné měřítko snesou čtyři, maximálně pět sezón v jeho podání. Stačí to na uvedení do Síně slávy? Věřím, že ano. Podobně jako Pavel Bure, jehož zradila kolena, také Lindros, dokud mu rozjetou kariéru nepřibrzdily a posléze zcela nezastavily otřesy mozku, naprosto exceloval. Nechyběla mu technika, rychlost, tvrdost ani vůdcovství. Získal "Hartku" i Lester B. Pearson Award, tedy dvě nejcennější individuální trofeje hokejového světa (ta druhá se nyní uděluje pod názvem Ted Lindsay Award). S Philly si zahrál finále Stanley Cupu, na postupu měl lví podíl. "The Next One" dodnes leží mnohým odborníkům v žaludku kvůli vytrucovanému odchodu z Quebeku, ale takové antipatie musí jít stranou.

3, Sergej Fjodorov

Nejdražší hokejista všech dob (Detroit mu kdysi zaplatil za půl sezóny 28 milionů dolarů) splňuje podmínky pro uvedení do HHOF navzdory tomu, že se loni zúčastnil tradičního švýcarského vánočního turnaje Spengler Cup. A tak není relevantní důvod, proč vyčkávat a nepozvat "Serjožu" hned při první možné příležitosti. Ofenzivní démon sbíral body po hrstech, navíc stíhal obstojně bránit. Však se také dvakrát potěšil se Selkeho trofejí pro nejlépe bránícího forvarda v NHL. Jeho sbírka medailí, prstenů a dalších ocenění je obdivuhodná, sluší se vyzdvihnout především tři Stanley Cupy a hlavně Hart Memorial Trophy, kterou převzal jako první Evropan. Slušnou výkonnost si udržel do vysokého věku. Do chvíle, kdy ve Washingtonu našel svého nástupce na ruském nebi - Alexe Ovečkina.

2, Chris Pronger

Hartova trofej se neuděluje nějakým "nazdárkům", obzvláště ne v konkurenci Jaromíra Jágra, Joea Sakica a dalších superhvězd. Pronger, dokud mu sloužilo zdraví, platil za rozhodující sílu na ledové ploše. Dokázal zvrátit vývoj zápasu řinčivým bodyčekem, tvrdou střelou i mazáckou asistencí. Pil litry vody a polykal desítky minut. Jeho kvality nejlépe nevystihuje zisk Norris Trophy, pětinásobná nominace do All-Star teamu nebo tučné bodové konto, ale prostý fakt, že dovedl tři týmy do finále Stanley Cupu. A to v rozmezí pouhopouhých čtyř let! S Edmontonem a Philadelphií skončil těsně pod vrcholem, v Anaheimu se ovšem ze stříbrného poháru poprvé a naposledy radoval. Navzdory platnému kontraktu může být do HHOF uvedený už příští rok, nehraje totiž už od podzimu 2011. 

1, Nicklas Lidström

V angličtině se pro podobné případy používá označení "no-brainer". Jednoznačnou situaci kolem Lidströmova expresního uvedení do Síně slávy vystihuje dokonale, nikdo nebude ani vteřinu přemýšlet nad tím, zda by švédský bek mohl třeba ještě jednu sezónu počkat. Sedminásobný vítěz Norrisovy trofeje patří k opravdovým velikánům ledového sportu, na svém postu má napříč dějinami snad jediného konkurenta - "létajícího" titána Bobbyho Orra. Na přelomu tisíciletí mezi obránci dominoval podobně jako Hašek mezi brankáři, dokonalý gentleman proslul chytrou, neuvěřitelně čistou hrou a brilantními ofenzivními instinkty. Čtyřikrát si s Detroitem sáhl na Stanley Cup, v roce 2008 ho přebral jako vůbec první evropský kapitán. Už chápete, proč jsme sáhli po výrazu "no-brainer"?

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.