Přesilovka dirigovaná českým obráncem? V posledních letech spíš utopie než realita

7. května 18:23

Radek Černý

Na skutečnost, že česká stopa v nejkvalitnější lize světa značně zeslábla, jsme si pomalu, ale jistě zvykli. S notnou dávkou nostalgie vzpomínáme na časy, kdy se v debatách ohledně možných adeptů na prestižní individuální ceny hojně vyskytovala jména zástupců české hokejové školy.

Poslední sezóny naznačují mírné zlepšení. David Pastrňák každoročně zasahuje do boje o nejlepšího střelce a druhý David – Rittich byl v polovině letošní sezóny dokonce zmiňován mezi adepty na Vezinovu trofej, udělovanou nejlepšímu brankáři sezóny. Sice to nakonec nedopadlo tak, jak by si čeští fanoušci přáli, neboť jednoho zastavilo zranění a druhého mírný pokles formy, ale i tak je to vnímáno jako příslib do budoucna a možné blýskání na lepší časy.

Na gólmanských postech a mezi útočníky to poslední dobou opravdu vypadá, že se českému hokeji opět daří pomalu pronikat mezi špičku. Letošní „zmrtvýchvstání“ Petra Mrázka nebo famózní výkony Ritticha vlévají českému fanouškovi optimismus do žil. Mezi útočníky máme již delší dobu několik „želízek v ohni“. Jména jako Voráček, Pastrňák, Krejčí nebo Hertl mají v NHL dobrý zvuk a náležitý respekt. Nejen oni, ale i další čeští útočníci plní ve svých týmech důležité role, hrají spousty minut a jsou členy speciálních formací.

Kde tedy český hokej tlačí bota? Jednoznačně je to post obránce. Českému hokeji dlouhodobě chybí ofenzivní obránci světové úrovně. Že je to problém se ukazuje při každé reprezentační akci. Zejména v současném době, kdy drtivá většina týmů hraje přesilové hry systémem 1-4, ve kterém je na pomyslném vrcholu, tedy na modré čáře, jediný bek. Ten je zároveň jakýmsi „dirigentem“ celého přesilovkového komanda a jeho schopnosti jsou rozhodujícím faktorem úspěšnosti využití početní výhody. 

Po těchto „top“ obráncích je na hráčském trhu velká poptávka. Každá země širší světové špičky, mezi kterou se můžeme stále počítat, má v zásobě několik hráčů, kteří splňují uvedená kritéria. Pomineme-li zámořské týmy, tak asi největší zásobárnou talentovaných obránců je poslední dobou Švédsko. Hedman, Karlsson, Ekman-Larsson, Klingberg nebo poslední jednička draftu Dahlin jsou oporami zadních řad svých týmů a hlavními „dirigenty“ přesilových her. Finové mají Ristolainena, Vatanena a super talentovaného Miro Heiskanena. U ruských hokejistů to vypadá, že lehce „polevili“, ale zdání klame. Andrej Markov už sice svou zámořskou anabázi ukončil, ale mladíci Provorov, Orlov nebo Sergačjov úspěšně přebírají štafetový kolík. 

A Češi? Poslední český obránce, který hrál v NHL pravidelně přesilovky, byl Marek Židlický. V sezóně 2014-15 odehrál v dresu Devils a Red Wings celkem 84 zápasů a v přesilových hrách zaznamenal 20 bodů při průměrném času na ledě 2 minuty a 38 vteřin. Následující sezóna byla jeho poslední v zámořské lize. Odehrál ji za Ostrovany, a i tady dostával na přesilovkách dost prostoru. S průměrných časem 1:53 byl po Leddym druhým nejvytěžovanějším bekem, co se přesilových her týká. 

V té samé sezóně, tedy 2015-16, vykřesal jiskřičku naděje pro české fanoušky, Jakub Nakládal. Před sezónou podepsal s Calgary Flames, ale do sestavy se dostal až v únoru. Odehrál jen 27 zápasů, i tak se na přesilovky dostával celkem často, strávil při nich na ledě v průměru skoro dvě minuty. Nijak výrazně bodově se však neprosadil. Po sezóně se rozhodl změnit působiště, podepsal jako volný agent Hurikánům z Caroliny. Ani zde to neměl s prosazením se jednoduché. Odehrál pouhé tři zápasy a pak se rozhodl svou zámořskou anabázi ukončit. Po dohodě s klubem ukončil v listopadu kontrakt a odešel do KHL.

Sezóna 2016-17 byla, co se týče účasti českých obránců v přesilovkách žalostně slabá. Osm českých beků, kteří v dané sezóně zasáhli do bojů v nejprestižnější lize světa, dokázalo vyprodukovat pouhý jeden přesilovkový bod. Asistencí se o něj zasloužil Radko Gudas. Žádný český bek nestrávil na přesilovce svého týmu v průměru více než 17 vteřin! 

Sezóna 2017-18 a situace se opakuje. Do bojů v základní části zasáhlo šest českých beků. Přesilovkové body, celkem čtyři (2 góly a 2 asistence) zaznamenal jenom Jan Rutta v dresu chicagských Jestřábů. Průměrný čas strávený v početní výhodě se u českých beků pohyboval mezi 10–25 vteřinami. 

V letošní sezóně se představilo celkem 11 českých zadáků. A mezi nimi i Filip Hronek, který se zejména ve druhé polovině sezóny dokázal prosadit do sestavy Red Wings. Talentovaný ofenzivní bek dostával od trenérů hodně prostoru i v přesilovkách. Pokud v příští sezóně naváže na své letošní kvalitní výkony, má český hokej naději, že uvidí své „světlo na konci tunelu“.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.