Petr Adler: Stoneův podpis nic neřeší

7. srpna 5:12

Petr Adler

Útočník Mark Stone se mužstvu Ottawa Senators upsal pouhých pár minut před tím, než mělo dojít k souboji mezi ním a mužstvem před nezávislým arbitrátorem. Místo původně požadovaných devíti miliónů dolarů vzal pět a tři čtvrtiny, a předvedl tím názorně, jak moc nevěří, že se kolem mužstva něco změní, pokud možno k lepšímu. I přesto, že majitel Eugene Melnyk před necelou půlkou roku sepsal osobní dopisy majitelům sezónních vstupenek. Slíbil jim nejen hory, ale i doly.

Většina příznivců mužstva mu neuvěří, ani kdyby jim popřál dobrého jitra: půjdou se podívat ven z okna, a ještě mrknou na hodinky, aby si to ověřili.

Kanadský občan nemá moc v lásce úřad jménem Senát. Je to síň, plná nikým nevolených osob, které si vybírá a jmenuje předseda federální vlády z řad zasloužilých členů své strany, kteří by se už nehodili k ničemu jinému. Jelikož každý zákon, který schválí poslanecká většina, musí také schválit Senát, snaží se každý takový ministerský předseda, kdykoliv to jen jde, získat v Senátu převahu. Když je u moci, Senát mu přiklepne cokoliv, když je po prohraných dalších volbách v opozici (v Kanadě se ji říká věrná: Her Majesty’s Loyal Opposition), Senát otravuje volené poslance stálými připomínkami a návrhy změn.

Požadavky, aby se to změnilo se ozývají pravidelně, a dosud zcela zbytečně. Nejznámější návrh se jmenuje Triple-E, což znamená zvolený, účinný a rovnoprávný (elected, effective, equal), hned za ním následuje návrh, že by se ta komora také mohla úplně klidně zrušit.

Centurion na dresech

Chlapci kolem realitního magnáta Bruceho Firestonea, zakladatele nového vydání mužstva začátkem 90. let minulého století, si byli vědomi, že kanadský Senát nepatří mezi nejoblíbenější kanadské úřady, takže se domluvili s výtvarníkem Tonym Milchardem, který jim vytvořil obraz římského generála, člena Senátu tehdejší věčné říše. Tvář toho centuriona vypadala jako vytesaná ze žuly, přesně podle představ hollywoodských producentů. Milchardův obrázek se stal znakem mužstva.

Ne, že by ta myšlenka budila nějaké zvláštní nadšení. Většina obecenstva neměla moc tušení o Římě, natož pak o jeho dávné moci a síle. A ti, kteří měli tušení, věděli, že Řím padl v oběť barbarům.

A tak vznikla teorie, která vysvětluje, proč Senators, i přes občasné úspěchy (včetně postupu do finále Stanleyova poháru v sezóně let 2007-2008, kde podlehli Anaheim Ducks), nemají naději.

Jiné teorie poukazují na minulost: ve chvíli, kdy se z NHL v 30. letech minulého století stal řádný obchod, tehdejší Ottawa Senators přestali mít na chleba. Stěhovali se do St. Louis, neuspěli ani tam, chtěli se vrátit do kanadského hlavního města, ale soutěž byla jiného názoru: rozdělila hráče mužstva mezi všechny ostatní kluby a v Ottawě zůstalo pouze mužstvo téhož jména v amatérské soutěži, které po čase zaniklo také.

Takže co s nimi?

Jak pravil Ian Mendes, ottawský reportér kanadské TSN, Melnykův dopis stálým hostům sice mluvil o tom, že dojde k zásadním změnám, avšak nikdy se nezmínil k jakým. Všeobecně převládal názor, že se Senators budou horlivě činit v období kolem výběru nových hráčů (draft), v období všeobecných honů na volné hráče, které začíná 1. červencem, že prostě letos v létě nebude dne, abychom neslyšeli nebo nečetli o tom, že Senators tak nebo onak pracují na vylepšení současného neuspokojivého stavu.

Končí nám první týden srpna, a příznivci Senators, včetně těch nejtrpělivějších, se snaží pochopit, co se děje. Bez úspěchu, dovozuje Mendes.

Bude to asi proto, že se vlastně neděje nic.

Včetně toho, že smlouva se Stonem zatím nevěští nic dobrého. Mendes předvídá, že to bude skandál podobný tomu, k němuž kdysi došlo s tak oblíbeným Danielem Alfredssonem. Mendes to popisuje počítačovou řečí jako Daniel Alfredsson 2.0. Ten raději odešel dokončit kariéru do Detroitu. Měl své zkušenosti: v sezóně 1997-1998 se dokonce cítil být nucen požádat o výměnu, a teprve tato okolnost donutila tehdejší vedení mužstva, aby vyhovělo jeho mzdovým požadavkům. Alfredsson tehdy nesouhlasil, aby Alexej Jašin dostával větší výplatu než on.

A před sezónou let 2013-2014 to vyvrcholilo, a dlouholetý kapitán odešel.

Dnes si nikdo nedovolí předpovědět, co se stane, až Stoneovi napřesrok vyprší současná smlouva. A stejně tak nikdo neví, kde bude po příští sezóně Cody Ceci, obránce, jemuž arbitrátor přiklepl smlouvu o několik miliónů nižší než původně žádal.

Tak co se vlastně děje?

Děje se v podstatě to, že nikdo netuší. Zahájili Senators naprostou přestavbu mužstva? Očekávají návrat na špičku hokejového dění hned v příští sezóně?

Špatné je, že to (alespoň zvenčí) vypadá tak, že tušení nemá ani vedení mužstva.

V případě Stoneově platí ustanovení kolektivní smlouvy: hráči s jednocestnou jednoroční smlouvou nesmí začít vyjednávat o jejím prodloužení do 1. ledna roku následujícího. Neboli, v tomto případě, do překonání silvestrovské kocoviny roku 2018. Proč Senators připustili, aby se stali v podstatě Stoneovými rukojmími? Útočník, jemuž měli nabídnout modré z nebe, totiž bude od od pondělka 1. července 2019 neomezeně volným hráčem (UFA, čili Unrestricted Free Agent).

Zda to byla jeho vína nebo zda mu do toho zasáhl majitel Melnyk, to ví pouze generální manažer Pierre Dorion, a ten (pochopitelně) mlčí.

A přitom muselo být každému nad slunce jasné, že příznivci očekávali, že Stone bude mít touto dobou v ruce dlouhodobou smlouvu, která ho u mužstva udrží až do jeho odchodu do důchodu. Je mu 26 let, je útočník.

A pak se Senators diví, že se po celém městě objevují důrazné výzvy k odchodu majitele Melnyka, ba že i ten Alfredsson se nechal slyšet, že změna majitele by mužstvu jen a jen prospěla.

Říká se, že skutečnost je často méně důležitá než dojem z ní, než to, jak ji vnímají a posuzují ti, jichž se týká. I kdyby se tiskové oddělení mužstva snažilo sebevíc, dojem, že Stone dnes už ani vlastně nechce setrvat v Ottawě déle než ten jeden povinny rok, přetrvává.

A kdyby šlo jen o něj. Zcela volnými hráči budou napřesrok také současný kapitán, obránce Erik Karlsson, a útočník Matt Duchene.

Z lidského hlediska, alespoň na první pohled, není zřejmé, proč by měli chtít zůstat členy Senators déle než jsou povinováni smlouvou. Ostatně, je známo, že Dorion hned, jak to jen šlo, v neděli 1. července, nabídl Karlssonovi předčasné prodloužení smlouvy. Ale stejně tak je známo, že nabídka zatím zůstala bez odpovědi.

Jistě, v Karlssonově touze odejít může hrát úlohu průšvih se snoubenkou bývalého spoluhráče Mikea Hoffmana, která údajně elektronický obtěžovala Karlssonovu manželku, jenže je také známo, že se Senators snažili svého kapitána vyměnit dlouho před tím, než ten skandál propukl, a nepovedlo se jim to.

Hráči, hlavně opory mužstev, si většinou přejí mít pocit bezpečí a určité vyrovnanosti. Chtějí mít klid k práci. Toho se v současných podmínkách v Ottawě dočkají jen stěží, a když, tak sotva.

Pakliže Senators ty tři zmiňované hvězdy vymění za mladíky, nebo případně za větší počet míst v prvních dvou kolech výběru, ukáží svým příznivcům konečně něco alespoň trochu jasného a srozumitelného: jsme v přestavbě, na postup do Stanleyova poháru (a v něm) budete muset čekat nejméně tři až čtyři roky.

Až na to, že rychlé dotazy, položené několika generálním manažerům, vyvolaly shodné odpovědi: nikoliv, Senators se nás neptali, zda bychom chtěli kteréhokoliv z nich, ani koho by si přáli získat výměnou.

Poslední možnost?

Pouze tři z předních hráčů v Ottawě mají smlouvy platné za sezónu let 2019-2020: Bobby Ryan, Marián Gaborík a Zach Smith. Tohle znamená, samo o sobě, že v dějinách mužstva snad nikdy nebylo příhodnějšího okamžiku k tomu, aby přestavělo celou sestavu. Vyměnit někoho z těch tří veteránů (nebo všechny) by mužstvu mohlo přinést i nějaké místo v prvním kole výběru příštího roku: zatím je to tak, že se Ottawa bude v prvním kole v pátek 21. června 2019 ve vancouverské Rogers Areně dloubat v nose. A místo Senators si budou vybírat Colorado Avalanche, kteří to místo získali, když poslali do kanadského hlavního města útočníka Matta Ducheneho.

V jedné slavné české písničce se zpívá, že proč bychom se netěšili, když nám Pámbu zdraví dá. Ta písnička pak pokračuje A je více při zemi. Ptá se: kdo z nás ví, že pouť budoucí vesele zas uhlídá.

Pakliže jde o úspěchy Ottawa Senators, vedení mužstva, počínaje vlastníkem, se nejdříve bude muset naučit, že rány, které si způsobí samo, bolí víc, a také se hůř hojí.

Příznivci si na tu pouť budou muset počkat. Jestli se jim vůbec bude chtít.

Mužstvo nedávno sdělilo, že  nejlacinější lístek bude za pouhých 28 dolarů. Ale pozor: nikoliv k stání. K sezení. Pro srovnání: to je zhruba třetina ceny ostatních mužstev.

Zájemci se zatím nehrnou.

Optimisté tvrdí, že to je tím, že je léto. Pesimisté si pískají pohřební pochod. A realisté smutně krčí rameny.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.