Petr Adler: Lamoriello si kolem Nikity Sošnikova zatančil kozáčka

17. února 2018, 2:47

Petr Adler

St. Louis je ve státě Missouri, a státu Missouri se v Americe říká stát, ve kterém se nevěří nikomu, kdo ještě nic nepředvedl. Stručně: show-me state. Tohle teď pocítí ruský útočník Nikita Sošnikov na vlastní kůži: Toronto Maple Leafs ho vyměnili v rámci složitých tanců kolem sestavy do St. Louis Blues.

Výměně předcházel názorný příklad tzv. tvůrčího účetnictví. Jestli se někdo v těchto podivných kupeckých počtech vzoru NHL vyzná lépe než generální manažer Toronto Maple Leafs Lou Lamoriello, není známo. Je ale známo, že dovede tančit mezi paragrafy kolektivní smlouvy a celkových pravidel soutěže, i mezi jejich výjimkami, jako málokdo jiný.

Takže: Nikita Sošnikov byl nejdřív (prý) zraněn, pak cestoval o dům dál, na farmu Leafs, Toronto Marlies, se zveřejněným zdůvodněním proto, aby se dostal po vyléčení do formy (conditioning stint), odehrál v nižší soutěži povinné zápasy, vrátil se k áčku, a byl opět prohlášen za zdravotně neschopného. Jenom proto, že zabíral účetní místo v sestavě, které mužstvo nutně potřebovalo, kdyby se do pondělí 26. února chtělo dopustit nějakých dalších výměn.

Vedení Toronto Maple Leafs se domnívá, že má v tuto chvíli dost útočníků, kteří jsou dost skvělí, aby mužstvo mohlo už letos zcela vážně pomýšlet na postup až do finále Stanleyova poháru (a hin sa hukáže, jak říkávali Psohlavci). Jo, kdyby Sošnikov byl obránce, to by byla jiná. Ale on je útočník.

Milý Sošnikov se tedy sbalil. Do Toronta za něj putuje místo ve čtvrtém kole vstupního výběru (entry draft) roku 2019. To není na první pohled moc, na druhý už vůbec ne. Jedině, že by Maple Leafs měli tak skvělé amatérské skauty, že si mezi mladíky, hrajícími v nějakém zapadákově za polárním kruhem ve Švédsku, nebo na Sibiři, nebo až v Číně, už dnes vyhlédli někoho, o kom ostatní nemají ani ponětí. Pro příklady není třeba chodit daleko: Henrik Zetterberg, Daniel Alfredsson, Pavol Demitra, Pavel Dacjuk. I v Kanadě se někdy nalezly poklady: Theo Fleury, třeba. Ani brankáři Henrik Lundqvist nebo Nikolaj Chabibulin nebyli mezi špičkou vybraných hráčů.

Sošnikov tedy nemá důvod smutnit. Je to pořád lepší, než kdyby ho Leafs vyměnili za onen pověstný pytel puků.

Ach, ta trapná nejistota

Sošnikov se po návratu od Marlies připojil ke trénujícím Maple Leafs, a nikdo neměl ponětí, co bude dál. Ani kouč Mike Babcock. Ten se naučil od Lamoriella tančit mezi vejci. Dotázán, zda nebo kdy Sošnikov nastoupí, odpověděl, že do sestavy zařazuje hráče, které tam smí zařadit: koho mi dají, toho koučuju.

Hráč sám na otázky reportérů odpověděl, že se cítí skvěle.

A vzápětí kancelář oznámila, že mu skvěle není, a že je opět na seznamu zraněných (injured reserve list, zkráceně IR, čti aj-ár).

V podstatě šlo o to, že kdyby se Sošnikov vrátil do sestavy áčka, ohrozilo by to postavení Kasperiho Kapanena, Joshe Leiva nebo Matta Martina. Jeden z nich by před návratem Sošnikova musel putovat na farmu, jenže před tím by musel být zapsán na listinu volných hráčů (waiver list). Hrozilo by, že by si někoho z nich vybralo nějaké jiné mužstvo, a Maple Leafs by ostudně ostrouhali. Další možností by byla výměna někam jinam některého (nebo některých) z nich, což v nedávné době bylo podstatou více nebo méně opodstatňovaných drbů o Leinovi a Martinovi. V případě Kapanena to začíná vypadat, že si vybojoval stálé místo v sestavě.

Sošnikov měl ve své smlouvě jedno pikantní ustanovení. Vyjednal je tehdejší generální manažer Dave Nonis. Znělo, že jestli hráč nebude začátkem loňského listopadu v tzv. aktivní sestavě Maple Leafs, může zvednout kotvy a vrátit se do KHL, rovnou ke svému původnímu mužstvu (Atlant).

A tohle zpečetilo osud Nikity Sošnikova v Torontu. Nehrál sice špatně, ale skvěle také ne, delší dobu seděl kvůli otřesu mozku (a jiným zraněním), prostě smůla.

Jak bylo všechno jinak

Podle zákulisních zdrojů z Toronta, Lamoriello měl na stole pět nabídek. A věděl, že cesta dál povede jedině přes výměnu. Povolil totiž, aby Sošnikov odehrál sedmdesát utkání v NHL. V tu chvíli ale pozměnil celou rovnici. Od okamžiku, kdy rozhodčí v onom utkání dostali soupisku, na níž se objevilo jméno Nikity Sošnikova, Lamoriello odřízl možnost, že by mohl hráče poslat na farmu, aniž ho před tím umístil na seznam volných hráčů (waiver list).

Důvod byl poměrně jednoduchý: Maple Leafs se začínají smiřovat s myšlenkou, že v příští sezóně přijdou přinejmenším o Tylera Bozaka a Lea Komarova. Sošnikov patřil mezi hráče, kteří je měli nahradit. Znalci uvnitř mužstva se shodli, že Sošnikov sice není tělesně největší, ale hraje jako kdyby byl. To se jim líbilo. Až na to, že tento druh hry způsobil ruskému útočníkovi ona nepříjemná zranění.

Mezitím se vynořil Kapanen co další kandidát na toto místo. A tady začala ta potíž: každé mužstvo NHL smí mít smluvně vázáno padesát hráčů. Jde o tzv. standartni smlouvy, zkráceně SPC, které hráče váží k mužstvu NHL, a je jedno, zda tzv. jedno- nebo dvoucestně.

Maple Leafs měli do odchodu Sošnikova do St. Louis Blues smluvně vázáno padesát hráčů. Tím pádem neměli žádnou možnost, aby reagovali pružně a výměnou získali další jméno do seznamu smluv. Proto také souhlasili, že jim bude stačit, když dostanou za Sošnikova místo ve výběru, a ne skutečného hráče.

St. Louis Blues už údajně Sošnikova ujistili, že si u nich zahraje, až se z něj bude kouřit.

Bude ale muset čekat, až se rozhoupe americký úřední šiml a vydá mu pracovní povolení, které ho opravňuje k práci u amerického zaměstnavatele. To by mělo být vyřízeno do týdne.

Lamoriello, známý svým tvůrčím přístupem ke smlouvám, se tentokrát musel sklonit před neodbytností času. Když kdysi, ještě co šéf New Jersey Devils, poškádlil ligu k nepříčetnosti prapodivně rozloženými výplatami ve smlouvě s Iljou Kovalčukem, měl pořád dost času, aby se mohl tvářit zcela nevinně i přesto, že NHL tuhle smlouvu zatrhla jako neodpovídající duchu kolektivní smlouvy. Chvilku počkal, a pak přišel se smlouvou za stejné peníze, jenže sepsanou trochu jinak.

Tentokráte se Lamoriello dozvěděl, že čas je běžec dlouhým krokem. A přesto si s ním zatančil. Sice nakonec přišel o hráče, s nímž počítal do budoucna jako s jistotou, na druhé straně ale předvedl kozáčka s pravidly, z něhož se v kanceláří ligy musí činovníkům točit hlava.

I odpověď na otázku, kdo to vlastně nakonec vyhrál, si totiž vyžádá nějaký čas.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.