Petr Adler: kanadští poslanci se zkusili otřít o NHL. Neúspěšně

9. května 3:31

Petr Adler

Politici se o hokej zajímají jedině tehdy, kdy jim jde o jejich vlastní politické krky, odpověděl čelný činitel NHL na otázku, jak si vysvětluje naléhavé pozvání kanadského sněmovního podvýboru pro výzkum otřesů mozku ve sportu. Kanadští poslanci lpěli na tom, aby před ně předstoupili komisař NHL Garyho Bettman (na snímku) a jeho zástupce Bill Daly.

Inu, řekl onen činitel, vždyť vy máte v Kanadě před volbami. Byl neslýchaně dobře informován: příští složení kanadské sněmovny vznikne už letos v říjnu. Vaši poslanci jsou na tom stejně, řekl onen činitel, jako byla před třemi roky skupina levicových členů amerického kongresového výboru pro výzkum energie a obchodu. Ti čtyři, všichni zástupci Demokratické strany, krátce před volbami, které měly rozhodnout o jejich budoucnosti, sepsali rozhořčené psaní o přístupu NHL ke zraněním hlavy. Poslali dopis Bettmanovi (a zveřejnili jej ještě před odesláním, aby Bettman musel odpovídat na zvídavé novinářské otázky o dopise, který ještě nedostal).

Kde je domácí úkol?

Kanadští poslanci si ale, přírodě žel, patrně neprostudovali výměnu mezi vedením NHL a zmíněnými americkými politiky: ptali se na totéž, nač se ptali jejich američtí kolezi před třemi roky, a ani jim nedošlo, že dostávají zhruba podobné odpovědi, jako dostávali američtí zákonodárci.

Bettman zahájil setkání jednoduchým sdělením: chcete-li zakázat výslovné nárazy do hlavy, budete muset zakázat vůbec veškeré srážky, k jakým dochází na ledě při hokeji. Zeptejte se svých voličů, co tomu řeknou.

Kanadští (ani jiní) poslanci ovšem vlastně na podobné zakazování nemají vůbec žádné právo.

Vlastně to od Bettmana a Dalyho byla zdvořilá laskavost, že vůbec vážili cestu z New Yorku do Ottawy, kanadského hlavního města. NHL se, jak to má ve stanovách, totiž řídí zákony Spojených států.

Značná část kanadských daňových poplatníků očekává, že značná část současných kanadských poslanců bude po letošních říjnových volbách jen nostalgicky vzpomínat na léta strávená v poslaneckých křeslech. Je úplně možné, že někteří z těchto současných poslanců žili v přesvědčení, že když se budou dohadovat (až hádat) s Bettmanem a Dalym před televizními kamerami, může jim to nějak pomoci při nastavování politických kariér.

Jak se to vezme. Bettman totiž nastolil směřování celé té šaškárny hned na samém začátku. Jelikož není postavou nijak hřmotný, řekl, že kdyby do něj na ledě narazil kterýkoliv hokejista z NHL, i ten sebemenší, byl by to nutně naráz do hlavy. Náznak byl zřejmý: kdybych byl mladší a měl schopnosti, abych mohl hrát špičkový hokej, zakázali byste mi to jen proto, že by to bylo nebezpečné?

Nic nového pod sluncem

V podstatě jde o spor, který trvá už několik let. Řada hráčů po skončení kariéry trpí chorobou dlouhého latinského jména: chronická traumatická encefalopathie, což je (zatím neléčitelné) poranění mozku, způsobené, a o tom je ten spor: častými nárazy do hlavy? nezdravou životosprávou, která spojuje požívání ohnivé vody s požíváním nejrůznějších chemikálií, ať to jsou utišující prostředky proti bolesti, nebo naopak různé povzbuzující látky? nebo obojí? nebo ještě něco jiného?

Choroba, zkráceně známá co CTE, může způsobovat nejrůznější depresivní stavy, z nichž některé mohou oběť přivést až k sebevraždě. A to se také několikrát stalo, a většinou šlo o hráče, kteří se na ledě milerádi účastnili bitek, a mimo led pitek.

Politici, kteří jsou v převážné většině původním povoláním právníci, a právníci, kteří se (snad zatím) nevydali na cestu do politiky, nyní útočí na NHL, že tomu měla zabránit, že neměla povolovat pěstní souboje, natož pak různé souboje u hrazení, a že měla vědět, že CTE s tímto druhem sportu souvisí zcela přímo.

A kdyby šlo jen o osoby, které prahnou po setrvání v úřadě nebo o palmáre za soudní přelíčení, v němž by NHL přiznala vinu a platila všem bývalým hráčům tučné odškodné, byla by to jedna věc. Když ale sporu zkusí dodat důvěryhodnosti bývalý skvělý brankář Montreal Canadiéns Ken Dryden, dnes politik zastupující kanadskou Liberální stranu, začne to být na pováženou. Přece jen ten hokej hrál. Ovšem, dodávají jiní, přece jen je politik. Je ovšem také právník. Ano, ale je také členem hokejové Dvorany slávy.

Nejmenovaný činitel NHL to uzavřel pokrčením rameny: to je všechno úplná pravda, ale nezapomeňte, že Dryden není neurolog.

A právě proto se Bettman s Dalym rozhodli, že přijmou pozvání kanadských poslanců.

S trpělivostí hodnou lepších věcí vysvětlovali znovu a znovu, že je podstatný rozdíl mezi obecně přijatými vědeckými závěry a nepodloženými (protože neověřitelnými) tvrzeními případ od případu. Ano, řekli, americký fotbal (NFL) připustil, že mezi jeho sportem a CTE může být nějaká souvislost, takže zaplatil bývalým hráčům odškodné v celkové výši několika miliard dolarů.

Zajisté, odpověděli Bettman s Dalym, ale hokej se od amerického fotbalu liší, a to tak, že dost podstatně.

Na opakovanou námitku z řad (převážně liberálních) poslanců, proč NHL nic nedělala, odpověděli tak, aby to došlo i pomalejším žáčkům v jeslích: NHL se vždycky řídila závěry vědecké obce, jak byly platné v tu kterou chvíli. Posuzovat její myšlení z dob dokonce před pouhými desíti lety (natož pak celou řadou desetiletí) dnešními měřítky je nesmysl, který odporuje zdravému myšlení, a nepřipouští ho ani zákon.

Ostatně, a o tom se Bettman s Dalym ani nezmínili, právě tohle byl důvod, proč americký soud zamítl požadavek zhruba stovky bývalých hráčů, aby jejich při vůči NHL posuzoval jako kolektivní žalobu (tzv. class action).

Ligoví činitelé dali poslancům najevo, že pláčí na nesprávném pohřbu. NHL několikrát žádala hráče prostřednictvím jejich odboru NHLPA, aby měli více úcty jeden ke druhému a dávali si vzájemně pozor na srážky, které mohou vést ke zranění hlavy. Odpovědí je dodnes buď posupné mlčení, nebo tichý náznak, aby se liga nepletla do věcí, do nichž jí nic není.

Když NHL za nějaký do očí bijící a bezohledný zákrok napaří nějakému hráči pořádný trest, první, kdo protestuje jsou odbory, a když Bettman co předposlední instance jejich odvolání zamítne (a svůj krok vysvětlí v co nejrozsáhlejším rozboru), odvolají se odbory k nezávislému soudci, a ten ve většině případů rozhodne, že ten původní trest byl příliš krutý, a jak k tomu chudinka hráč přijde, a aby přišel naráz o tolik peněz.

Mimochodem, kdyby si někdo dovolil někde na ulici něco podobného, jako třeba tehdejší obránce Calgary Flames Dennis Wideman, který útokem zezadu zničil život a hokejovou kariéru čárovému rozhodčímu Donu Hendersonovi, bručel by vzápětí za mřížemi, a bylo by vymalováno.

NHL mu napálila dvacet zápasů, nezávislý soudce to nakonec na odvolání NHLPA snížil o polovinu. Peníze, o které hráč přichází, jdou na účet pomoci potřebným (většinou bývalým) hráčům. Správci účtu tudíž museli Widemanovi vrátit, kolik by si vydělal za oněch deset utkání, která mu soudce odpustil.

Kromě toho, připomněli Bettman s Dalym poslancům, není pravda, že by se zraněným hráčům nedostávalo pomoci. Tu poskytují rukou společnou a nerozdílnou liga a odbory, a navíc je tu sdružení bývalých hráčů (NHLAA), které dělá totéž. Jenže někdy se stává, že NHL, NHLPA či NHLAA nemají tušení, že ten nebo onen hráč či bývalý hráč má tu nebo onu potíž. Jsou to ale snad dospělí lidé. Všichni vědí, kde hledat pomoc. Stačí se ozvat.

Na Bettmanovo ujištění, že liga dělá, co může, vyskočila liberální poslankyně za okres Ottawa-Vanier, Mona Fortierová. Aha, zvolala hlasem Archimedovým, jakého asi použil, když přišel na svůj zákon, tak to mi teda laskavě vysvětlete, že se nic nestalo Bradu Marchandovi (Boston Bruins), když ke konci utkání s Columbus Blue Jackets udeřil zezadu soupeře Scotta Haeeiungtona? Nu?

Vzápětí, pakliže nemá hroší kůži, musela zalitovat, že se vůbec přihlásila ke slovu.

Hm, řekl Bettman, a kdo vám řekl, že se panu Marchandovi nic nestalo?

Pak si vychutnal delší chvilku mlčení Mony Fortierové a dodal: vedení disciplinárky hráči sdělilo zcela nekompromisně několik minut po skončení zápasu, že ještě jeden sebemenší přestupek, a v letošní pohárové soutěži si už nezahraje. Tohle ví všichni novináři, kteří mají akreditaci u NHL.

Ten umí to, a ten zas tohle

Očekávat, že NHL se stane ke všemu ostatnímu ještě špičkovým výzkumným neurologickým pracovištěm, to už snad je trochu přehnané.

Bettman s Dalym raději ani nekomentovali, že tenhle poslanecký podvýbor zasedá už několik měsíců, aby po patřičném zvážení všech pro a proti doporučil federální vládě, jak má chránit amatérské sportovce před otřesy mozku a jejich následky.

Proč kvůli tomu tahali do Ottawy zástupce nejvyšší profesionální hokejové soutěže? ptala se řada posluchačů a diváků diskusních rozhlasových a televizních pořadů.

Asi proto, aby před volbami vypadali jako pilní bobři, odpověděla spousta dalších posluchačů a diváků.

Bobři sice jsou označování za kanadské národní zvířátko, ale většina Kanaďanů, zvláště těch, kteří nežijí ve velkých městech, považuje bobry za škodnou. Staví si hráze a přehrady, kde se jim zlíbí, a člověk aby pak řešil potíže s povodněmi.

Takže ani není divu, že většina oněch posluchačů a diváků rozhlasových a televizních debat uzavírala jednoznačně: už aby tady byly ty volby.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.