Petr Adler: Dan Carcillo odmítá předem případné odškodnění od NHL

4. listopadu 4:37

Petr Adler

Dan Carcillo se v době, kdy hrával na levém křídle v NHL (na snímku se rve s obráncem Boston Bruins Adamem McQuaidem), pyšnil přezdívkou, jejíž vtip hry se slovy se nedá moc dobře přeložit do češtiny: Automobilová puma (Car Bomb). Carcillo odehrál v nejvyšší hokejové soutěži deset sezón, získal dva Stanleyovy poháry v barvách Chicago Blackhawks, nasbíral ve 429 zápasech základní části 1.233 trestných minut, k tomu přidal 45 utkání soutěže o Stanleyův pohár, v nichž nasbíral 97 trestných minut. Carcillo je jedním z hráčů, kteří žalují NHL, že o ně nepečovala dost dobře, a neřekla jim, že zranění hlavy mohou mít nedozírné následky. A teď, kdy se právníci zastupující žalující hráče snaží dopracovat k dohodě s ligou o nějakém odškodnění, sděluje, že on nestojí nikomu o nějaké mimosoudní vyrovnání, že je nepřijme, protože si přeje postavit se NHL tváří v tvář v soudní síni.

Carcillo, muž tvrdých pěstí a obecně bezohledné hry, který má na účtu pár otřesů mozku, tvrdí, že mu ani dost málo nejde o nějaké peníze. Jde mu jedině o to, aby se zvýšilo veřejné povědomí o otřesech mozku. Kdyby soud ve svém rozhodnutí označil NHL za hromadného vraha, plyne z jeho tvrzení, dosáhne Carcillo svého.

Carcillo dokonce založil neziskový spolek, jehož cílem (podle přihlášky o úřední uznání neziskovosti) je rozšiřování nejnovějších znalostí o otřesech mozku do těch nejmenších samot, co jich ve světě je.

Právníci oněch 138 bývalých hráčů, kteří žalují ligu, se ke Carcillovu siláckému prohlášení zatím raději moc nevyjadřují, ale soukromě krčí rameny.

Jejich žaloba tvrdí, že NHL těmto hráčům nikdy neřekla, že by si měli dávat pozor na otřesy mozku, protože tato zranění mohou mít celoživotní důsledky, že nikdy pořádně (a vědecky) nezkoumala otázku podobných zranění, ba naopak, že s nadšením podporovala způsob hry, při kterém byla možnost takových zranění nabíledni, a že často hnala takto zraněné hráče zpět do práce, aniž by jim dala pořádnou možnost doléčení.

Pozdní příchozí

Jak se stalo, že se Carcillo dostal mezi žalující hráče, kteří (v převážné většině) účinkovali dávno před tím, než si ho v roce 2003 v pátém kole vybrali Pittsburgh Penguins, a rozhodně dávno před tím, než nastoupil v sezóně let 2005-2006 na led NHL, není příliš jasné. Ovšem, jasné je, že otázka otřesů mozku a podobných zranění byla v té době už delší čas předmětem veřejných sporů, a že NHL po celou dobu Carcillovy kariéry usilovala o zjemnění hry alespoň tak, aby nedocházelo k zákrokům, které způsobují otřesy mozku.

Kromě toho začíná být zřejmé, že jak Carcillo, tak i ostatní žalobníčci, pláčí sice pěkně, ale na nesprávném pohřbu: NHL prokázala, že už velice dlouho prosí hráčské odbory NHLPA, aby svým členům domluvily, že by měli mít mezi sebou více vzájemné úcty. Dosavadní odpovědi NHLPA byly poměrně jednotvárné: nepleťte se nám do našich vnitřních záležitostí.

Žaloba vznikla před pěti roky. Carcillo odešel z NHL do hráčského důchodu před čtyřmi roky. Něco tu nehraje.

Právníky zastupující žalobce Carcillova slova musela udivit hlavně proto, že před několika dny s nimi NHL začala jednat o výši mimosoudního vyrovnání, čili, přijala samotnou zásadu, teď už jde jenom o to, kolik kdo dostane a jak.

Žalující strana sice prohrála spor o to, aby soud považoval žalobu za tzv. skupinovou (class action), ale právníci i nadále sdělují všem hráčům, kteří jsou pod žalobou podepsáni, každé šustnutí. Včetně toho, že se teď jedná o podrobnostech vyrovnání. Ostatně, Carcillo své prohlášení přednesl právě poté, kdy dostal zmíněné vyrozumění.

Skupinová žaloba by znamenala, že by právníci vybrali a předložili soudu nejkřiklavější případ údajné zlotřilosti NHL, a rozsudek nad tímto případem by platil pro všechny účastníky.

Navíc, skupinová žaloba by vlastně zastupovala zhruba pět tisíc bývalých a dodnes žijících hráčů NHL.

Takhle musí každý bývalý hráč účinkovat sám za sebe. Žaloby, podle nejnovějších údajů, zatím podalo 138 bývalých hráčů. Dalších 150 si najalo právníky, ale žaloby zatím nepodali.

Podle důvěryhodných zdrojů, NHL nabízí 25 tisíc dolarů (všechny údaje v americké měně) jednorázového odškodného každému účastníku žaloby, a úhradu léčby tzv. neurokognitivních následků otřesu mozku do výše 75 tisíc dolarů na osobu.

Jednání o odškodnění začalo koncem léta na žádost soudkyně Judy Nelsonové, která posuzuje celý případ ze své stolice u okresního soudu v Minnesotě. Nakonec může leccos dopadnout jinak. Může, například, také dojít k tomu, že NHL bude požadavky hráčů považovat za přemrštěné. A bude po odškodňování.

Stojí nám to za to?

V tuto chvíli to vypadá, podle zasvěcených, že liga si spočítala, kolik by jí stáli právníci, kdyby celá věc nakonec opravdu přišla k soudu. Liga se může cítit být v právu, ale každý soudný právník potvrdí, že je podstatný rozdíl mezi právem, spravedlností a zákonem. Kdyby NHL, nedej přírodo, prohrála u první stolice, tedy před Její Ctihodností Judy Nelsonovou, stála by před dalšími náklady na odvolání, třeba až k Nejvyššímu soudu.

A kdyby prohráli hráči, budou se odvolávat také, a náklad, kdo za to všechno zaplatí, bude znám přesně teprve poté, kdy padne závěrečné (a závazné) rozhodnutí v síních v čísle 1 First Street, NE, Washington, D.C.

Takových zhruba 30 miliónů dolarů na celkovém odškodném, včetně poplatků za léčbu, sice stojí za oplakání, ale přece jen, zbavilo by to NHL té trapné nejistoty.

Několik právníků, zvláště amerických, vyjádřilo zdravé pochybnosti o tom, zda nakonec dojde k paušálnímu odškodnění, tedy, že by každý žalující hráč dostal totéž. Přinejmenším proto, že každý žalující hráč na tom je jinak, jejich choroby se liší případ od případu, a jejich nároky jakbysmet.

Též není známo, jakým zákonem se řídí Dan Carcillo, a jaký zákon by se vztahoval na jeho hrdé odmítnutí odškodného.

NHL se totiž řídí anerickými zákony. Tak to stojí v jejích stanovách, tak to stojí také v její kolektivní smlouvě s NHLPA. A anerický zákon na podobné případy pamatuje poměrně jednoznačně: návrh odškodnění se předkládá sdružením bývalých zaměstnanců (v tomto případě NHLAA, neboli NHL Alumni Association). Člen tohoto sdružení, který odmítne účast (opt out), se tímto krokem zároveň vzdává práva žaloby na odškodňující stranu.

Dan Carcillo se může domnívat, že je Zorro Mstitel. Ale nejdříve by si měl prostudovat patřičné zákony. Nebo si najmout právníka, který je zná nazpaměť. Jinak se mu totiž může stát, že spláče nad výdělkem. Za těch devět let v NHL vydělal na základní mzdě a premiích něco od pět milionů dolarů. To není málo. Není to ovšem také (na poměry nejbohatší hokejové soutěže světa) nijak moc.

Ale i tak, že by měl Carcillo na rozdávání?

Jak se to vezme. Letos v květnu Carillo oznámil, že po své smrti odkáže svůj mozek výzkumnému ústavu, který studuje následky otřesů mozku na lidské zdraví.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.