Petr Adler: čeká NHL změna v bodování soutěže? Jednat se o ní bude. Zase

18. ledna 7:53

Petr Adler

Body za prohraná utkání, ať v pravidelné době nebo v nastavení či po nájezdech, působí už delší dobu vášnivé spory mezi generálními manažery mužstev NHL. Loni se o tom poměrně sveřepě hádali na své obvyklé březnové schůzi, letos mnozí očekávají, že se spor v zasedacích místnostech ve floridském letovisku Boca Raton rozhoří znovu. Na jedné straně jsou návrhy na zásadní změny, na druhé pak tvrzení, že není třeba opravovat věci, které opravu nepotřebují.

Pesimisté, kteří o sobě tvrdí, že jsou realisty, tvrdí, že to letos dopadne stejně jako loni. Účastníci schůze sice připustí, že počet hokejových fanoušků, kterým se současný stav zdá být nejen zastaralý, ale dokonce i neodpovídající skutečnosti, oproti loňsku vzrostl, ale budou se bránit tvrzením, že takhle změnit bodování by udělalo nepřípustný nepořádek v historických tabulkách.

Přitom tady není nic moc k nepochopení: tři body za vítězství v pravidelném čase, dva body pro vítěze v nastavení, žádný bod pro poraženého v pravidelné hrací době, jeden bod pro poraženého v nastavení, protože přece jen vybojoval po hodině čistého času nerozhodný výsledek.

Názor těch, kteří nesouhlasí, přišel ze dvou pohledů.

V první řadě, stávající bodování způsobuje, že je soutěž vyrovnanější, a tím pádem jsou vyrovnané i boje o postup do pohárové soutěže. Inu, jak se to vezme, zvenčí to opravdu vypadá takhle, otázka pak zní, zda ta mužstva jsou opravdu vyrovnaná tak, jak to vypadá na papíře.

Druhá námitka je veselejší: a jak budeme porovnávat dějinné tabulky NHL, abychom mohli říci, kdo byl nebo je lepší? Ovšem: hokej se za těch 100 let života NHL pořádně změnil, dnes smí hráči přihrávat na všechny strany, tedy i dopředu, střídat se může během hry, i ta střela z nápřahu je dnes použitelná všeobecně, žádný zápas nekončí nerozhodně, nastavení se hraje v běžné sezóně ve třech hráčích na tři, a jen branky, vstřelené v nájezdech po nastavení se nepočítají mezi jejich úspěšéě zásahy ve statistikách.

Hm, řekl jeden psycholog, který kromě vyučování na universitě ve městě, v němž působí, pracuje také u tamního mužstva NHL, hm, jestli vy toho nechcete po těch papaláších příliš. Prosím vás, dějiny NHL jsou staré pouhých sto let. Na nechápavý pohled dodal dobře odpozorované ponaučení: čím starší má někdo dějiny, tím si jich více váží, ale současné je tím více schopen přijmout novoty. A ne, není v tom žádný rozpor: čím delší dějiny, tím více zažily změn. Kromě toho, dnes všichni čím dále, tím více žijí ve dnešku, a na včerejšek si ani moc nevzpomínají. Museli by totiž začít zkoumat po nejrůznějších archívních sbírkách, a kdo se s tím má párat. Mnohé z nich dodnes neprošly změnami v elektronické záznamy. Hledat v zažloutlých papírech, co s tím?

Návrat?

Generální manažer Toronto Maple Leafs Lou Lamoriello patří mezi jedince, možná i celé kolektivy, kteří znají prostinké řešení: dostat bod za prohru v nastaveném čase je výsměch sportovní spravedlnosti. Když vyhrajete v šedesáti minutách, budete mít dva body, když budete mít smůlu a prohrajete, máte nulu, když se mužstva rozejdou smírně, dostane každý po jednom bodu, a když někomu vadí nerozhodné výsledky, ať si jde stěžovat na nádraží, do staré lampárny u dvacáté koleje, k výhybkáři Dr. Steinovi.

Tuhle poslední část, tu o té stížnosti, si Lamoriello nechal pro sebe. Stejně, jako si nechal pro sebe odpověď na svérázný názor komisaře NHL Garyho Bettmana. Ten prohlásil při zavádění pravidla o tom, že někdo musí vyhrát, někdo prohrát, a že nájezdy se budou hrát, dokud nepadne rozhodující branka. Bettman to tenkrát zdůvodnil, že nerozhodný výsledek mu připomíná, jako kdyby člověk líbal svoji vlastní sestru.

Jestli Lamoriello po vyslechnuti komisařova prohlášení myslel na to, že by se o Bettmanovy soukromé výstřelky měla začít zajímat mravnostní policie, nevíme. Nechal si to pro sebe.

Pak tu je ještě směs starého a nového světa. Říká si 3-2-1. Tři body za výhru v pravidelném čase, dva body za výhru v nastavení, jeden bod za prohru v nastavení (odměna za nerozhodný výsledek v pravidelné hrací době), no, a nula za prohru po šedesáti minutách.

Statistici si vzali do rukou počítadla a tehdy platné tabulky. Srovnali, kolik bodů by mělo to které mužstvo, kdyby bylo po Lamoriellově volání po návratu hry skutečných mužů. Pak spočítali body z nastavení. Vycházeli z oprávněného dojmu, že zápasy, které se dostaly do nastavení budou počítat za nerozhodné.

Jelikož průběžné tabulky se mění s každým dnem, nechme konkrétní mužstva stranou.

Výsledek: 95 bodů za současného stavu by se rovnalo 131 bodům při použití 3-2-1, ale jenom 87 bodům při návratu do dob před hrou v nastavení.

Znamenalo by to něco pro soutěž o Stanleyův pohár? Ano, řekli statistici, v několika případech by si dvě mužstva prohodila pořadí, několikrát tak, že jedno z nich by přišlo o postup díky divoké kartě, a několikrát by změna v pořadí znamenala změnu v nasazení, čili: kdo bude začínat a pak třeba také končit kolo doma.

Tady vstupují do hry peníze. Hráčům končí smlouvy v den posledního utkání pravidelné sezóny. O pohár se hraje za (poměrně) hubičky. Kromě nákladů na halu, led, mzdy uvaděčů nebo techniku, jde příjem do kapes majitele. Jak za prodané vstupenky, tak za vysílací práva.

Liga stvořila zvláštní účet, ze kterého platí hráčům pohárové příplatky. Jejich výše není nehorázná. Každý hráč dostane nějaké tisícovky podle počtu utkání, které odehraje jeho mužstvo (a podle postupu do dalších kol). Z hlediska hráčů to je (v poměru k jejich obvyklým mzdám) jakýsi příspěvek na stravu. Jak se říká na služebních cestách, dostávají diety. Až na to, že ve dny, kdy hrají nebo jsou na cestě k zápasu či ze zápasu, se stravují s mužstvem na jeho náklady.

Který z návrhů bude mít naději? Asi žádný, kromě Bettmanova obvyklého, že není třeba opravovat věci, které nejsou porouchané.

Hráči na to celé krčí rameny. Jich se ten spor týká pouze v tom, že když se nastavuje, hrají někteří hokejisté déle než by hráli v obvyklých šedesáti minutách, a že na některé se vztahují povinnosti najíždění na brankáře, s celou tíhou zodpovědnosti za výsledek zápasu. Žádný úspěšný střelec si nedovolí říci, že nepůjde na nájezdy, dokud se mu to neodrazí na výplatní pásce.

Návrat do minulosti tedy zatím nemá v NHL žádnou budoucnost. Minuloost, na druhé straně, neopravňuje NHL k divokým skokům do budoucnosti.

Škoda. Bylo by to pěkně zašmodrchané.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.