Petr Adler: Brandon Davidson si postavil hlavu

27. srpna 2018, 5:10

Petr Adler

NHL rozvlnila zpráva, že obránce Brandon Davidson (na snímku) odmítl nabídku Edmonton Oilers, aby přišel do jejich tréninkového tábora jenom na zkoušku. Bez platné smlouvy.

Říká se tomu professional tryout (zkráceně PTO). Davidson se popudil. Nebyl sice první, takových případů bylo v posledních sezónách víc než dost, ale tentokrát to ligou trochu zašumělo.

Krok vedení mužstva totiž na první pohled postrádá logiku. Na druhý?

Davidsonovi letos je 27 let. Věk, o němž mnozí tvrdí, že je pro zadáky přímo ideální. Rodák z Taberu v jižní Albertě na sebe poprvé oblékl dres Edmontonu v roce 2010 ve Staples Areně v Los Angeles. Oilers si ho tam vybrali v šestém kole jako 162. hráče v pořadí.

Davidson hned v následující sezóně nastoupil v americké hokejové lize (AHL) na tehdejší farmě Oilers v Oklahomě. Odehrál za ně jeden zápas, pak se vrátil do juniorky k Regina Pats, kde dohrál sezónu v 69 utkáních. Do sezóny let 2014-2015 hrál v nižších soutěžích, ale během tohoto ročníku ho Edmonton povolal do NHL, a v té už zůstal. V sezóně 2016-2017 Oilers Davidsona vyměnili do Montreal Canadiens, odtud se potom v sezóně 2017-2018 vrátil do Edmontonu, aby pak v téže sezóně mohl odcestovat k New York Islanders.

Brandon Davidson za ta léta odehrál v NHL 152 utkání, celkem si připsal na účet devět branek a 13 nahrávek, na trestné lavici za ta léta odseděl něco přes jeden zápas (63 minuty), odehrál také v barvách Canadiens tři zápasy v soutěži o Stanleyův pohár.

Logická otázka tedy zní: pro přírodu, co na něm ještě chcete zkoušet? Jestli za ta léta nevíte, jakého hráče máte před sebou, pak byste raději měli jít prodávat u Löbla hedvábí (drzá krádež přirovnání z jedné z povídek Karla Čapka).

Z hlediska čistě technického se vedení Oilers dívá na věc z naprosto obchodního hlediska: obránci jako Andrej Sekera, Adam Larsson, Oscar Klefbom, Křis Russell, Matthew Benning, Jakub Jeřábek a Kevin Gravel mají všichni platné smlouvy. Darnell Nurse vyjednává o novou smlouvu, ale je v nevýhodě tzv. omezeně volného hráče (RFA, tedy restricted free agent).

Potíž spočívá v tom, že Sekera si přetrhl Achillovu šlachu. Jde od jednoho zranění k dalšímu a lékaři se ptají, zda to není volání Sekerova těla, že to bylo krásné, ale že toho už snad bylo dost.

Jenže Oilers podepsali se Sekerou 1. července 2015 smlouvu, která platí šest let, průměrná roční gáže činí pět a půl miliónů dolarů (dohromady 33 milióny), a zahrnuje od samého počátku platnosti doložku jménem no-move clause (zkráceně NMC). Oilers nesmí Sekeru stěhovat kamkoliv, i kdyby padaly pověstné trakaře. Mohou se Sekery ve vší slušnosti zeptat v posledních dvou sezónách platnosti, zda by jim nedal seznam celkem patnácti mužstev, kam by se v případě nutnosti byl ochoten přesunout.

Sekera tedy bude dostávat gáži, ale  kolik utkání odehraje, to je ve hvězdách.

Tohle není poprvé

Den, kdy začíná hon na tzv. volné hráče, státní svátek Kanady (1. července) je pravidelně předmětem zvláštních vysílání všech sportovních rozhlasů i televizí. Ve studiích to vypadá jako ve štábech vojenských jednotek někde na bojištích. Tu sedí reportéři, kteří usilovně čmuchají, zda se někde nešustne zprávička o nějakém jednání nebo dokonce podpisu, tam sedí tzv. mluvící hlavy (talking heads, jak se posměšně říká komentátorům), kterým nezbývá než žvanit o možnostech, pravděpodobnostech, drbech, fámách, dohadech, a veskrze mlátit prázdnou slámu.

A když se náhodou někdo naprosto zbytečně zblázní a podepíše novou smlouvu hned první den, joj, to je na vlnách veselo!

Jde v podstatě o prostinké využití (někteří tomu říkají zneužití) kolektivní smlouvy. Hráči dosahují stavu zcela neomezeně volných hráčů (UFA, neboli unrestricted free agent) dříve, než tomu bývalo zvykem. To znamená, že mohou klást nejrůznější požadavky. Většinou jsou dost chytří, aby věděli, že když budou chtít nehorázné peníze, mohou se rovnou vzdát myšlenky na nejvýše dosažitelnou dobu platnosti. A naopak.

Jenže generální manažeři mají po ruce ještě jeden bič. Silný a nehezky svištící bič. Málokdy se stane, že by v jedné a té samé sezóně bylo na trhu více než půl tuctu špičkových hvězd. Honička se týká právě jich, a na ty ostatní mužstva vyzrají tak, že je nechají vařit ve vlastní šťávě.

Zde je třeba připomenout zásadu: každý hokejista, který se dostane do NHL, patří ve svém řemesle mezi špičky. I ten, který v nejvyšší soutěži tráví zápas co zápas na ledě jen několik minut, tedy i ten, který je v útoku ve čtvrté řadě nebo až šestý obránce ve třetí dvojici. Každá brankářská dvojka z NHL obstojí kdekoliv jinde co vynikající jednička.

Jasné je pouze to, že tzv. hráč, který definuje generaci, ať je to Maurice Richard, Jean Believau, Guy Lafleur, Bobby Orr, nebo Wayne Gretzky, Mario Lemieux, Sidney Crosby, Jack Eichel, Connor McDavid nebo Auston Matthews (to pořadí je vskutku náhodné), mohou být lepší než všichni ostatní, nebo mohou mít kliku na kouče a mužstvo kolem nich.

Mluvíme ale o všech ostatních. A ti nervózně nadskakují nad každým zazvoněním telefonu nebo cinknutím textové zprávy, okusují si nehty s každým sdělením svého zástupce, že mají být klidní, že pro ně má pár želízek v ohni, zatímco zástupce neklidně chodí po své pracovně, kde nadskakuje kdykoliv mu zavolá někdo z vedení některého z mužstev, aby se zdvořile poptal na jeho zákazníka. Hovor většinou končí slovy díků, tak my vám ještě zavoláme, nikoliv, nevolejte nám (oblíbený a tradiční výraz: don’t call us, we’ll call you).

Hráčovy požadavky se postupně uskromňují, a když se nakonec dozví, že mužstvo odněkud, kam původně vůbec nechtěl, mu těsně před zahájením tréninkových táborů nabízí (světě, tanči!) jednocestnou smlouvu, volá přeskakujícím hlasem, ano, ano, ano, kde to mám podepsat, sakra, kam jsem zašantročil to pero?

A to je ta lepší možnost.

Horší jsou právě nabídky na profesionální přezkoušení, případně na dvoucestnou smlouvu, která hráči málem zaručuje, že začne sezónu na farmě, za zhruba desetinu nejnižší povolené částky, kterou nabízí smlouva jednocestná.

Co si to dovolujete?

Většina hráčů považuje nabídky na přezkoušení za urážku na cti. Mnozí to překousnou, jenže mnohým se stane, že když se dostaví na místo činu, řekne se jim, že přezkoušení se bude konat na farmě, a tamtéž že se odehraje přinejmenším začátek sezóny.

Hráč pak má v podstatě jen dvě možnosti: přikývnout a doufat, že se nějak, třeba zraněním šťastnějšího kolegy, dostane nahoru, nebo říci něco ve smyslu, že víte co, tak to si teda trhněte nohou.

Tahle druhá možnost může mnohého hokejistu nakonec stát kariéru. Pracovních příležitostí kolem profesionálního hokeje tak, aby se člověk uživil, zase není tolik, mnohý špičkový hokejista se nemůže chlubit vyšším vzděláním nebo že by uměl něco jiného. To právě jsou důvody, kvůli nimž jsou generální manažeři přesvědčeni, že drží takové volné hráče v hrsti.

A do toho přijde sedmadvacetiletý obránce, který sice nikdy nepatřil mezi první šestku kteréhokoliv mužstva NHL, jež ho zaměstnávalo, ale troufne si říci generálnímu manažerovi mužstva, které mu nabízí, že si ho přezkouší, že tudy cesta nepovede.

Brandon Davidson se (snad oprávněně) domnívá, že poté, kdy ze svých 152 utkání v NHL jich 114 odehrál za Oilers, měli by edmontonští papalášové vědět, s kým mají tu čest.

Jenže tihle papalášové naopak tvrdí, že právě proto, že ho znají, může si Brandon Davidson považovat za čest, že se s ním vůbec baví: Islanders mu po skončení právě uplynulé sezóny nenabídli tzv. kvalifikující smlouvu, tedy smlouvu se zaručeným zvýšením mzdy. Tím z něj udělali neomezeně volného hráče, a Davidson by si, podle nich, měl vážit, že mu vůbec nabídli alespoň ono profesionální přezkoušení.

V kovbojských filmech se tomu říkalo, že se čeká, kdo mrkne první. Kdyby se neschylovalo k poslední sezóně před tou osudnou a osudovou, kdy jak NHL, tak její odbory NHLPA mohou požádat (a nesporně požádají, buď jeden nebo oba) o přerušení platnosti současné kolektivní smlouvy a sjednání zbrusu nové, považovali by asi mnozí Davidsonovu drzou tvrdohlavost za milý folklór.

Ale takhle?

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.